Vaši houpačku si oblíbily děti i já!... říká Agáta Hanychová

Telefonický rozhovor se známou influencerkou, modelkou, fotografkou, moderátorkou, návrhářkou, zkrátka ženou mnoha schopností -  Agátou Hanychovou, byl roztomilým zážitkem. Svým osobitým stylem konverzace protkané vtipem a lehkou sebeironií mi odvyprávěla životní a rodičovské zkušenosti, ve kterých s velkou pravděpodobností najde kdekdo z nás. Milí příznivci ELIS DESIGN, neváhejte se začíst!

Dobrý den Agáto,

děkuji Vám za přijetí spolupráce, dovolte mi teď položit Vám pár otázek  zejména na témata dětství a mateřství:

Našimi hlavními zákazníky jsou děti, snažíme se pochopit podstatu dětství, hravosti, co děti nejvíce potřebují… Tím bych chtěla také začít – jaká jste byla jako dítě? Co Vás bavilo? Je nějaký zážitek, který Vám utkvěl v paměti?

Nejvíc mi asi utkvělo, když v mých čtyřech letech maminka najednou přinesla z porodnice bráchu. To uvědomění, že už nejsem jedináček, to byl trochu traumatický zážitek… (smích). Ne, ale měla jsem opravdu skvělé dětství. Máma se nám hodně věnovala. Například od tří let mě učila lyžovat. Protože už ji nebavilo sáňkovat se mnou…

Zůstalo ve Vás něco dětského dodnes? Myslíte si, že může být důležité mít svou dětskou stránku?

Myslím si, že je fajn, když umí být i dospělý člověk trochu infantilní…trochu, ne zas moc. Sama to na sobě pozoruji, miluji Matějskou pouť, mladistvé oblečení, občas se musím maličko hlídat a připomínat si, že už mi není 15. Ale mít v sobě kousek dítěte rozhodně není na škodu.

Dle Instagramu soudím, že jste hodně rodinný člověk.  Je to tak? Co pro Vás rodina znamená?

Myslím si, že udržet si funkční rodinné vztahy je ta nejdůležitější věc, kterou můžete v životě dokázat. Je podle mě důležité nepovažovat rodinné zázemí a lásku za samozřejmost, je potřeba na věcech stále pracovat a umět i něco dávat, pokud si odtud chcete zároveň brát. Zejména s maminkou a babičkou mám úžasný vztah. Možná jsme na sebe vázané někdy až moc, ale jsem za to vlastně ráda. Je skvělé, že máme jedna druhou.

Jste maminkou dvou krásných dětí. Co Vám mateřství přineslo do života? Co jste se naučila?

Myslím si, že s úlohou maminky u mě rozhodně přišlo zklidnění. S mateřstvím také přestáváte mít sebe na prvním místě, naučíte se vnímat jiné priority. Přináší to také doživotní strach – zodpovědnost za děti, a zároveň se asi i více bojím o sebe, rozhodně bych nechtěla, aby zůstaly na světe samotné. Myslím na to, abych tu mohla být pro ně.

Na to bych ráda navázala: u našich hraček klademe důraz na bezpečnost, zároveň však děti vybízejí k odvážnému objevování vlastních možností. Jak moc ochranitelská jste maminka?  Jak těžké je pro Vás v principu drž mě – pusť mě najít odvahu na chvíli pustit a důvěřovat, že dítě umí odhadnout své schopnosti?

Víte, já si myslím, že dítě by se mělo naučit i padat. Nejsem příznivcem takového toho ,,balení do vaty“, jak se říká. Občas je třeba, nechci říct nabít si pusu, ale tak nějak zakusit reálný život a naučit se zvládat ho. To se mi líbí i na vašich hračkách, vedení k odvaze, děti můžou šplhat, objevovat, blbnout…

Vlastníte náš Montessori pokojíček, jehož součástí je rostoucí domečková postel, další nábytek a motorické hračky. Co byste o něm řekla? Jak na něj reagují Vaše děti? Jaký je jejich nejoblíbenější prvek? Co zaujalo Vás?

Je toho opravdu hodně, o čem byste chtěla, abych popovídala nejvíce?

Nechám to čistě na Vás. Co je z Vašeho pohledu nejzajímavější?

Asi všechny nás zaujala vaše houpačka. Na té se občas pohoupu i já, i už větší Kryšpín, dáváme tam s dětmi plyšáky, panenky, všecko možné. Zaujaly mě i příspěvky ostatních maminek, které v nich ukolébávají nejmenší miminka. Myslím, že je to taková hračka pro každý věk, opravdu na dlouho.

Co byste chtěla vzkázat ostatním rodičům dětí? Co je dle Vás v životě s dětmi nejdůležitější?

Vydržet to! (smích) Nevím, jestli úplně umím rozdávat nějaká moudra, ale myslím si, že pro nás nevyspalé matky je důležité neobětovat se úplně na sto procent. To nepřinese nic ani dětem. I ty děti si od vás potřebují chvilku odpočinou, a vy si potřebujete odpočinout taky. Občas říkám, že chůva není hřích. Dávám děti taky na prázdniny babičce, což si užijí a já mám chvilku k doplnění sil. A také tvrdím, že v domácnosti s dětmi není ani tak třeba mít každý den perfektně vytřeno a zameteno, lepší je v klidu si užívat času s nimi a společně si hrát.

Když jsme u toho, kdy a čím si nejvíce doplníte energii?

Řekla bych nejraději spánkem, ale to se moc nedaří, minimálně tedy do třetího roku dítěte, kdy se v noci často budí, teď už je to lepší. A jinak je to u mě především sport.

Chtěla byste něco vzkázat na závěr?

Myslím, že už jsem to docela shrnula předtím, ale takové moje životní motto je: „Život není jen o tom, co chceš, ale co vydržíš!“ No, ale nejsem si jistá, jestli se to k tomuto tématu hodí…

Já myslím, že by to mohlo být docela trefné, výstižné a rozhodně vtipné zakončení našeho povídání o mateřství, rodině a dětech. Moc děkuji za ochotu a Váš čas, přeji krásný den a ať se daří!

Za tým ELIS DESIGN,

Eliška Dokoupilová