Čtyři nejčastější výzvy ve spánku dětí od 18 měsíců do 3 let
Nekonečné uspávání, strach ze tmy nebo bojkot denního spánku. I tak mohou vypadat spánkové výzvy dětí ve věku mezi 18 měsícem a třetím rokem.
Citlivé období vývoje
Děti v tomto věku absorbují nové podněty všemi svými smysly. Na jedné straně už chtějí mnohé zvládat samy, na té druhé ještě mnohé zvládnout bez naší pomoci a podpory nedokážou. Kromě toho vstupují do rozmanitého období poznávání různých druhů emocí. Není divu, že se to vše může někdy projevit i na spánku a usínání.
V následujících řádcích si probereme nejčastější problémy tohoto období spolu s tipy, jak si s nimi poradit.
Když uspávání trvá věčnost
Dynamické vývojové období s sebou přináší mnoho podnětů. Podnětů a emocí ze dne si nasbírá tolik, že je večer nestihne všechny zpracovat včas a o to delší uspávání může být. Z mého nedávného výzkumu mezi rodiči vyplynulo, že nejčastější délka usínání dětí ve věku 2-3 roky byla 20–40 minut. U někoho to může být rychlejší a u někoho naopak mnohem delší proces. Co když to u vás trvá mnohem déle nebo je to spojeno s velkým neklidem?
Mezi nejčastější příčiny můžou patřit také: večerní sledování videí, délka a rozložení denního spánku, čas večerního uspávání.
Zapojte do večerní rutiny nový rituál, například různé senzorické hry podporující soustředění a navozující relaxaci.
Spánek v nedohlednu
Další velkou výzvou je velmi pozdní večerní usínání. Podle výzkumů se děti právě v tomto období mezi 2-3 rokem mění na večerní sovy. Usínají o něco později než předtím. Často se tak děje, protože ještě potřebují spát přes den, ale už mají nižší celkovou potřebu spánku. S denním spánkem se tedy posouvá i večerní usínání. Průměr je mezi 20:00 - 21:00. Kdy však zpozornět? Pokud děťátko vstává velmi brzy a usíná velmi pozdě (například vstává kolem 6:00 a usíná po 22:00). Nebo pokud se neustále posouvá večerní usínání na pozdější dobu, na 22:00, 23:00 a později a je s ním spojený i neklid děťátka nebo noční bdění.
Jednou z nejčastějších příčin může být potřeba změny denního spánku. U některých dětí je to signálem, že už přichází do období, kdy denní spánek nebudou potřebovat. Příčin však může být víc. Velmi často za tím je také příliš dlouhé a časté sledování obrazovek, které podle výzkumů může ovlivnit délku našeho spánku i usínání. Jindy je za změnou disharmonie rytmu.
K večerním rituálům zkuste přidat společenské hry nebo čtení knih. Obojí pozitivně ovlivňuje zklidňování nervové soustavy.
Strašák jménem TMA
Večerní neklid a oddalování usínání může být způsobeno také strachem ze tmy. Podle výzkumů se může poprvé objevovat kolem dvou let a vrcholí mezi 4-6 rokem. Strach ze tmy je velmi častý a přirozený a přichází nejčastěji v období rozvoje fantazie. Každé děťátko je ale jiné a jinak citlivé i na tuto etapu nočních strachů. Jak poznáte, že má vaše děťátko strach ze tmy?
Některé děti kolem dvou let a více vám už dokážou i říci nebo popsat, že mají strach. U jiných to poznáte například i tak, že jsou večer velmi neklidné, když se zhasne světlo, bojují proti usínání a chtějí jít do jiné místnosti kde je více světla. Někdy se může stát, že mnohem intenzivněji potřebují naši přítomnost, neustále kontrolují, že jsme vedle nich nebo se probudí a pláčou.
Kromě večerního světýlka zapojte společnou hru (mění myšlenky i emoce) nebo masáž.
Výzva zvaná denní spánek
S přibývajícím věkem se mění také potřeba denního odpočinku. Právě v období mezi 18m a 3 lety ale nastává velká denní výzva. Děťátko si užívá objevování všeho, co mu nové dovednosti přináší. Někdy je tedy pro ně problém si uprostřed dne i přes svoji únavu jít lehnout a ukončit hru, objevování a zábavu. Jindy se jednoduše mění jejich potřeba spánku. Některé děti přechází na jeden spánek a jiné naopak kolem dvou let už mohou odpolední spánek pomalu opouštět. Nejčastěji podle výzkumů děti odpoledne přestanou spát mezi 2–5 rokem. U některých to ale může být i dříve.
Jaké jsou známky, že vaše děťátko už denní spánek nepotřebuje:
- uspávání na denní spánek trvá velmi dlouho
- prodlužuje se čas večerního usínání
- pokud dítě přes den nespí, je odpoledne bdělé a bez výrazných změn nálad a podráždění. Jednoduše zvládá to dobře jen s malou únavou v pozdním odpoledni
- pokud dítě přes den nespí neprojevuje se to zhoršením nočního spánku
- dítě usíná na denní spánek dlouho a stejně spí velmi neklidně nebo krátce (může to naznačovat jeho klesající potřebu denního spánku)
Přesto je tato změna jedna z nejnáročnějších. Tělo se teprve adaptuje na nový rytmus dne.
Autorka článku
Mgr. et Bc. Lenka Medvecová Tinková
Medicínská antropoložka se zaměřením na spánek, je maminkou 3 dětí a zakladatelkou českého projektu ProsimSpinkej.
Lenka je také autorkou knih o spánku a pohádkových knih pro deti. Jako členka mezinárodního spánkového výzkumného týmu Parent Infant Sleep Centre na Durham University ve Velké Británii. se ve svém vědeckém výzkumu aktuálně zaměřuje na výzkum spánku a usínání dětí ve věku 1-3 let.
