Rozhovor s inspirativní dámou a maminkou, Sabinou Hodulákovou, proběhl emailovou formou. Přesto jsou její odpovědi osobní a upřímné jako bychom si skutečně povídaly. Při jejich prvním pročítání jsem měla obrovskou radost a cítila jsem, že se nemohu dočkat, až se podělím i s Vámi, příznivci ELIS DESIGN.
Milá Sabino, děkuji Vám za spolupráci s námi, velice si toho vážíme. Dovolte mi pár otázek, týkajících se jak naší značky, tak především přístupu k dětem a Vašich osobních postřehů. Moc ráda bych Vás našim zákazníků představila, jelikož působíte jako skutečně silná a inspirativní osobnost, která má rozhodně co říci.
Váš osobní příběh je velice silný a musím říci, že jste obdivuhodně statečná. Dokázala jste s láskou pečovat o nemocné děťátko a přijmout jeho ztrátu. Kde jste v těch chvílích brala sílu? Jak Vás tato zkušenost změnila? Je něco, čeho si nyní více vážíte či co vnímáte jinak?
Mockrát děkuji za taková slova. Lidem, co si tímto neprojdou, se těžko vysvětluje, že všechno, co se stalo, mi vlastně došlo až po smrti Sebastianka. Protože jsem tu musela být 24 hodin jen pro něj, zařizovat zdravotní pomůcky, konzultovat a probírat s doktory další postupy o péči, operace a tak dále. Když to řeknu jednou větou, nebyl čas myslet na to, proč zrovna já mám postižené miminko. A vůbec to nebylo o síle, ale o lásce!
Změnilo mě to moc, přišla jsem o kamarády (odsoudili mě, že mám v 18 letech dítě a hlavně postižené dítě). Ale postupem času jsem za to strašně ráda, posunulo mě to úplně jinam, ať už v myšlení, tak v chování.
Čeho si teď nejvíce vážím? Asi krásné, fungující rodiny po všech směrech.
Kdybyste měla pojmenovat jednu věc, která je pro Vás ve vztahu rodič – dítě stěžejní, co by to bylo?
Pro mě asi to srovnávání. Jak já říkám obě moje děti jsou unikátní, ale každé v naprosto opačném směru. Sebastianek byl hodné, ležící miminko, co skoro nic nepotřebovalo. A Zarinka je naopak od miminka strašně živé dítě. Já si s ní odpočinek a klid začínám užívat až teď, když už se blíží její 2. narozeniny a dokážu jí vysvětlit, že teď si na chvíli sedneme a budeme odpočívat. Ale zase jsem s přítelem vděční za to, jaká je. A jak říkají babičky, zlobí tu vlastně za dva.
Co Vás napadne, když se řekne dětství? Co s ním máte spojeno Vy a jak se liší dnešní doba od Vašeho dětství? Co byste si přála předat své dceři a je něco, co byste pro ni naopak chtěla jinak, než to bylo ve Vašem dětství?
Já asi na svoje dětství nevzpomínám. Nebyli jsme na tom nejlíp, mamka na mě byla sama. Svoje dětství, hezké, si pamatuji, až když si mamka našla otčíma a začali jsme žít takový ten normální rodinný život. V tu chvíli jsem začala chodit do nové školy, kde jsem poznala, co to jsou vůbec kamarádi. Když se koukám na dnešní ,,děti", vůbec z toho nemám radost, to je pořád jen počítač nebo telefon. My s přítelem si moc přejeme, aby Zarinka po nás zdědila lásku k aktivitě, milujeme výlety, procházky, kola atd.
Jaká je Vaše nejoblíbenější společná rodinná aktivita? Ať už hra, procházky, odpočinek… Nacházíte čas i sama pro sebe? Jak doplňujete energii?
Na to už jsem vlastně odpověděla v minule otázce, milujeme jakoukoli aktivitu, milujeme čas s přáteli, jsme takoví, že si jen tak povídáme o něčem a najednou se rozhodneme, že to hned uděláme, na co vlastně čekat. Čas i pro sebe, no to se přiznám, že teď to je pro mě dost aktuální téma. Nevím, jak to pojmenovat, ale měla jsem takové vyhoření vůči sobě. Začala jsem být vůči ostatním trochu sobecká a nacházet si čas jen na sebe. Začala jsem i běhat, a tedy to je věc, co mi momentálně hodně doplňuje energii.
Rodiče jsou většinou těmi, kdo učí novým věcem své děti. Zažila jste však někdy i chvíle, to bylo naopak? Je něco, v čem by nám děti mohly být příkladem a co se od nich můžeme učit?
Určitě bychom se od dětí měli učit tu čistou lásku a upřímnost. Poslední dobou vím, že jsem vůči svým blízkým byla protivná, ve stresu, často jen tak brečela. Ale moje dcera to vždy vycítila a přišla mě obejmout, pohladit a řekla ,,dobrý mami miluji". Máme se od svých děti hodně co učit.
Co Vás oslovilo na naší značce, že jste se rozhodla přijmout spolupráci?
Vaší značku jsem sledovala už víc než rok, miluji dřevěné věci. Jelikož máme malý byt, tak jsme předtím pokojíček pro dceru neřešili. Ale co si budeme povídat, děti rostou a Zarince se už přestalo líbit v malé postýlce. Proto jsme začali uvažovat nad velkou postelí a domečková postýlka byla náš sen. Hlavně i z toho důvodu, že malá zatím spí s námi v ložnici, tak jsme si říkali, že v tom domečku bude mít svoje království, prostě soukromí. Začal maraton hledání, kde postýlku koupíme a asi po 4 dnech mi přišla nabídka spolupracovat právě s Vámi. Volba byla jasná, protože nás k vám nejen kladné reakce, ale i veškerá propracovanost výrobků, u kterých máte krásné popisky u Vašich inzerátu na e-shopu. Například video o stavění postýlky jsme my osobně moc ocenili.
Co by dle Vás nemělo chybět v ideálním dětském pokojíčku?
Myslím si že hlavně postýlka je naprostý základ, dítě se tam musí cítit spokojeně a bezpečně! Každý pokojíček je individuální, hlavně podle toho, co dítě má rádo. Podle naší velice živé dcery mohu říct, že by určitě moc ocenila věci pro aktivitu, takže prolézačky, multifunkční houpačku a podobně.
Jak jste spokojená s naší domečkovou postýlkou – po stránce kvality, designu i praktičnosti? Jak se líbí Vaší dcerce?
Spokojeni jsme moc, ať už my, tak hlavně naše dcera. Kvalita je opravdu vysoká, viděli jsme na živo postýlky i od jiných firem (špatný rošt který nebyl pružný, laťky neseděly přesně u sebe) a jsme opravdu rádi, že my máme pro Zarinku postýlku právě od Vás. Dcera je pořád nadšená, pomohlo nám to dost v klidnějším spánku a konečně přestala plakat, tak jak to dělala v postýlce pro miminka.
Naše značka je založená na kreativitě, snažíme se dětem dopřávat prostor k sebevyjádření, obklopovat je zajímavými a podnětnými věcmi, které jim přináší možnost zkoumat svět na základě vlastní iniciativy. Jak je Vám tento přístup blízký? Jaké jsou Vaše názory a postřehy z praktického života?
Nám osobně s přítelem je tento přístup moc příjemný, milujeme přírodní věci, takže mnohem radši koupíme právě dřevěné věci než plastové. A já si osobně myslím, že to ocení i děti. Jak píšete, jste kreativní a to jsou právě i děti, každý Váš výrobek je určený k rozvíjení dítěte a vymýšlení různých aktivit a zábavy, což určitě ocení každý rodič.
Na závěr, co byste vzkázala našim zákazníkům, nejčastěji také rodičům malých dětí?
Elisdesign moc doporučujeme všem, my jsme byli spokojeni od objednávky až k sestavení a užívání postýlky v každodenním životě. A opravdu tu kreativitu naše děti ocení a budou se cítit spokojené, že mohou mít ve svém milovaném pokojíčku prvek určený ke všemu, zábava, odpočinek, schovávačku, svoje tajné místečko, všechno v jednom. Místečko, které tak moc všichni milují a hlavně jim to pomůže jak v motorickém vývoji, tak ve fyzickém vývoji.
Velice děkuji za Váš čas a přeji hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody.
Za tým ELIS DESIGN
Eliška Dokoupilová